Test: Toyota Aygo 1.0 VVT-i (2018)

Test: Toyota Aygo 1.0 VVT-i (2018)

23. 9. 2018

Většina dosud testovaných aut na Driveto.cz se zaměřovala hlavně na početnější rodiny, a tak není od věci udělat malou změnu. Nyní vám přinášíme test malého japonského prcka se jménem Aygo. Ten k nám dorazil v zářivě fialovém laku, který se objevil taktéž v kabině. Hned na první pohled vám je asi jasné, že tohle miniautíčko nebude plnit funkci rodinného přepravníku. Malá Toyota má za cíl okouzlit ženskou část populace, která ocení vždy a všude kompaktní rozměry, přitažlivý vzhled s jistou dávkou roztomilosti a v neposlední řadě solidní výbavu. Za celý týden testu se na nás ze všech stran snášely obdivné pohledy, čemuž se ani nedivíme.

Především ženy se často za naší Toyotou otáčely a dvě z nich si testovaný vůz dokonce vyfotily. To svědčí o tom, že tohle se prostě povedlo. Toyota sice nabízí hned několik konfigurací a vzhledů aktuální generace Ayga, ale tahle fialová edice je snad nejvýraznější. Když si odmyslíte lak karoserie, nás například zaujal agresivní design předního nárazníku s dozadu protaženými světlomety. Ty mají v sobě ukryté LED pásky denního svícení a jejich tvar připomíná malou dravou šelmu. Noční jízdě pak moc neprospívají halogenové výbojky, ale bavíme se přeci jenom o levném malém hatchbacku.

Jak už bylo řečeno, tohle mini autíčko z Japonska je bez ohledu na pět dvěří určeno hlavně pro dva cestující. Ano, dozadu sice usadíte dvě osoby s výškou 170 cm, jenže pro jejich kolena nezbude takřka žádné místo. Stejně tak zadní okna jsou pouze vyklápěcí a postrádají elektrické či manuální stahování. O jednoduchosti vozu jako takového hovoří i to, že v zadních dveřích nenajdete reproduktory audiosystému. Ve výsledku se tak opravdu bavíme o voze, jenž zaujme nepříliš náročné uživatele. Tím ale Toyotu neschazujeme, ba naopak. Na náš vkus je Aygo poslední generace nadmíru dobře zpracované. Ve dveřích sice chybí měkčené plasty, ale jinak si vlastně nemůžeme na nic stěžovat.

Dopředu se pohodlně usadí dva rozměrnější cestující s výškou 180 cm a hlavně řidič se bude velmi rychle orientovat mezi tlačítky na palubní desce. V palubním centrálním budíku nechybí všechny potřebné informace, které si naklikáte skrze "tyčinky" umístěné v jeho středu. Přítomný je i rádce správného řazení a digitální otáčkoměr. Ten nabízí barevnou stupnici a podle otáček se na něm mění počet ukázaných dílků. Celkově může Aygo budit dojem, že tak trošku vypadlo z populárního Kinder vajíčka, ale ve skutečnosti je to celkem dospělé auto.

Co se týče kufru, zde nabízí pětidvéřové Aygo hodnotu 168 litrů. To je docela málo, když uvážíme, že konkurent v podobě Škody Citigo nabízí o 45 litrů více. Zkrátka a jednoduše, větší nákup ve voze převezete, ale na objemnější přesun zavazadel tohle auto moc stačit nebude. Mnohé z vás asi bude zajímat výkon a dynamika testovaného vozu. Rovnou tak prozradíme, že Toyota nabízí Aygo výhradně s jedním motorem. Tím je litrový atmosférický tříválec VVT-i. Testovaný kus tak nabízel 72 koní, 93 Nm točivého momentu a pětistupňový manuál. Přijde vám to málo? Pak nezapomínejte, že pohotovostní hmotnost je necelých 900 kg!

Ve spojení s tím se vlastně díváte na fialovou motokáru, která ve vyšších otáčkách nabízí i celkem sportovní zvuk motoru. Hlavně ve městě jsme si jízdu doslova užívali. Odpich z místa je slušný, nízká váha zaručuje solidní dynamiku i ve vyšších rychlostech a snad jen kratší převody způsobí, že na dálnici bude v kabině pěkný hluk. Nejenom, že auto postrádá dokonalejší odhlučnění motoru, ale i kolem dveří se v rychlostech nad 130 km/h zjevoval hodně rušný svist vzduchu. Na druhou stranu, doslova vynikající je spotřeba paliva. Ta se za dobu testu pohybovala okolo 5 litrů na 100 km, takže při objemu nádrže 35 litrů budou snaživější řidiči schopni ujet i 700 km.

Hodně se nám líbilo naladění tlumičů a pružin, které dokázalo často vyhladit retardéry a větší výmoly. Vůz se však v zatáčkách poměrně dost naklání a také ostřejší dupnutí na brzdy umí Toyotu pěkně rozhodit. V přímém směru se při plném brzdění chtěl zadek Ayga několikrát podívat do strany, takže je potřeba s autem jezdit opatrněji a nepouštět se do nějakých "závodů". Kdyby se ale vytvořilo něco, co je podobné Yarisu GRMN, pak jsme si jisti, že z Ayga se stane pravověrná motokára.

A jaké je tedy závěrečné hodnocení? Toyota se sice stále nemůže rovnat německému Volkswagenu up! a na české Citigo stačí jen tak tak, jenže boduje v jiných ohledech. Především design je mnohem živější, než nabízí kterýkoliv jiný konkurent. Kdyby se navíc pod kapotou objevil o něco silnější litrový motor, rázem by byla s Aygem ještě větší zábava. Potěší i bezpečnostní výbava a vynikající výhled z vozu do stran. Negativem jsou lacinější materiály, málo místa vzadu a také nepříliš stabilní podvozek.