Test: Honda Civic Sedan 1.6 i-DTEC Elegance (2018)

Test: Honda Civic Sedan 1.6 i-DTEC Elegance (2018)

16. 9. 2018

Desátá generace Hondy Civic je tady s námi již rok a tak není divu, že jí můžeme stále častěji vídat na českých silnicích. O patřičný kus prostornější provedení Sedan navíc nedávno dostalo naftovou jednašestku i-DTEC s výkonem 130 koní. A tak jsem neváhali a vzali do testu středně vybavené provedení s tímto motorem a manuální převodovkou. Po vizuální stránce se tahle velká Honda povedla a je opravdu škoda, že evropský trh je ochuzen o další karosářskou verzi kupé. To by si mohlo najít své fanoušky především o sportovněji naladěných řidičů. Námi testovaný Sedan naopak okouzlí ty z vás, kteří hledají eleganci a dynamiku.

A i když příď nezdobily krásné Full LED světlomety, neměli jsme pocit, že máme v rukách nějaké nudné auto. Honda si dala záležet s tvary karoserie a například zadní svítilny nabízejí krásné protažení směrem dopostřed. Hlavně v noci to vytváří nezaměnitelný světelný podpis, podle nehož se mohou Hondaři bezpečně poznat. Naopak zamrzí nabídka litých kol. Pokud si otevřete konfigurátor Hondy, zjistíte, že bez ohledu na výbavu vlastně máte na výběr jeden jediný vzor litých kol. V tomhle by se měla značka polepšit a náročnější zákazníci by to jistě uvítali.

Interiér Civicu Sedan je defacto naprosto stejný, jako u kratší verze hatchback. Majitel zde proto najde uhlazené linie palubní desky a digitální přístrojový štít se třemi segmenty. Naopak ovládání palubních funkcí skrze tlačítka na volantu může být pro některé řidiče z počátku složité a chce to kousek trpělivosti. Hned několikrát jsme si místo naladění rádia omylem změnili zdroj audia, popřípadě rovnou deaktivali adaptivní tempomat. Trošku si však nevíme rady s tlačítkem ovládaní hlasitosti hudby na volantu. V několika exemplářích ji šlo ovládat pouhým přejetím prstu, jenže námi testovaná Honda to neuměla, stejně jako nedávno testovaný Civic Type R. Že by tento prvek výrobce v potají vyřadil z nabídky?

Po stránce vnitřního prostoru je Civic Sedan naprosto dostačujícím vozem pro čtyřčlennou rodinu. Honda navíc sama přiznala, že tato verze je určena především pro ty, kteří chtějí elegantní velký sedan s dravými liniemi a velkým kufrem. Defacto se tím automobilka snaží zaplnit díru v nabídce, která vznikla odchodem modelu Accord. Ten se totiž v Evropě již dva roky nenabízí, zatímco například v USA je v prodeji jeho poslední generace. Tamní zákazníci si jej prostě vážili o dost více a tak vlastně není divu, že dříve populární velký sedan není na českém trhu k dostání.

Stejně jako v nedávném testu naftového krátkého Civicu, byl i zde přítomný nový čtyřválec 1.6 i-DTEC. Pro někoho nepříliš oslnivý výkon 88 kW a točivý moment 300 Nm plně postačuje i na tak velké auto, kterým Civic Sedan je. Motor navíc splňuje emisní normu Euro 6d, přičemž se nemusíte obtěžovat s tím, že vás čeká dolévání močoviny. Místo toho má pohonná jednotka nové písty z oceli a emisní systém dokonce spolupracuje se zásobníkovým katalyzátorem oxidů dusíku a filtrem pevných částic. Ten je potažený speciálním stříbrným povlakem. Ve výsledku zde máme naftový čtyřválec, který jede, nežere a hlavně je nesmírně kultivovaný. V tomto ohledu může konkurence tiše závidět a snad jen někdo z prémiových výrobců může Honde plně stačit.

V 130 km/h se na šestý převodový stupeň motor projevoval jen minimálním hlukem, za což mohlo rovných 2200 ot./min. Odhlučnění kabiny nám pak přišlo o něco lepší, než je tomu v případě klasického Civicu. V čem Honda exceluje, to je vždy posez za volantem a samotné řízení. Když vynecháme velmi přesnou kulisu a krátké dráhy manuální převodovky, došlo nám, s čím lze posez za volantem tohoto vozu srovnat. Takhle dobře se sedí jen ve vozech z dílny BMW a Jaguar. Řidič je doslova uložen v prostorné sedačce s výhřevem, širokým rozsahem nastavení a přitom vidí přehledně do všech stran. K lepším jízdním zážitkům přispívá i krátký převod řízení a bleskurychlé reakce předních kol na otočení volantem.

Ve voze je přítomný elektromechanický posilovač řízení s vlastním pastorkem, hřebenem a proměnným převodem v závislosti na úhlu natočení volantu. Díky tomu se i z obyčejného Civic stává velmi přesný nástroj na krájení zatáček. A mimochodem, pro skvělý jízdní komfort ani nepotřebujete adaptivní tlumiče, které jinak nabízejí režim Normal a Sport. I klasické pružiny a tlumiče zvládají svou práci na jedničku a snad jen vymlácená česká okreska dovede nejnovější Hondu nehezky potrápit. A jak se dalo čekat, i přes nepříliš ekonomické jízdy po okreskách a dálnicích se Honda odměnila velmi hezkým údajem průměrné spotřeby. Jezdit s tak velkým autem za 6,6 litru na 100 km a přitom si užívat naplno všech 120 koní, to už si pochvalu zaslouží.

A to je tady ještě režim ECON, který lehce otupí činnost klimatizace a reakce motoru. Ve výsledku tak nastává otázka, zda má Civic Sedan nějakou větší chybu. A ano, opravdu má. Tak například zadní cestující určitě nepotěší, že v parných letních dnech se jako první ochladí ti vpředu. Honda totiž tak trošku "zapomněla" instalovat dva další výdechy na konec středového tunelu. Stejně tak chybí chlazená přihrádka spolujezdce, která je ke všemu na náš vkus tak nějak... malá. Je vidět, že Honda se v případě této karosářské verze snažila o jaké si nahrazení většího a luxusnějšího Accordu, jenže tento pokus se jí vydařil jen z části. Zaplnit prázdné místo po vlajkové lodi Hondy tak není úplně lehký úkol.